Naši psi » Tylda

  • jméno: Tylda
  • plemeno: Jack Russel Terrier (bez PP)
  • datum narození: 20.3. 2007
  • číslo mikročipu: 203098100224797
  • očkovací průkaz: přední strana

    Canisterapeutická zkouška - plný počet bodů, organizace Hafík s.r.o., závěrečné zkoušky jsme dělali v srpnu 2009

 

Jako první jsme si s přítelem Honzou pořídili v roce 2007 Tyldu. Plemeno Jack Russel Terriéra jsem si zamilovala už před deseti lety, kdy jsem ho poprvé viděla v knížce. Hned po vysoké škole jsme se rozhodli, si tohoto neposedného pejska pořídit. Je všeobecně známo, že každý majitel svého psa miluje a považuje ho za nejlepšího na světě. Já to samozřejmě cítím stejně. Jde hlavně o správný výcvik, socializaci a podobně. U Tyldy šlo všechno neuvěřitelně snadno. Už v 9 týdnech uměla povely sedni, lehni, zůstaň, ke mně, dej pac, otoč se, převal se... Byly jsme pro okolí atrakcí, protože takhle malé štěně, které dělá kousky, ještě nikdo neviděl. Věnovaly jsme se spolu agility a sportovní kynologii. Díky tomu ji na procházkách v lese i ve městě nemusím mít upoutanou na vodítko protože je absolutně poslušná a samostatná. Je za tím samozřejmě dost práce, ale stojí to za svobodu a volný pohyb psa.

V červnu 2009 se Tyldičce narodila čtyři krásná štěňátka. Jedna fenka a tři pejsci. Bohužel se později ukázalo, že fenečka Roxy je od narození hluchá. Tato vada je bohužel dědičná a často postihuje bílé psy a hlavně plemeno JRT. Raději jsme tedy nechali Tyldu i dcerku Roxynku vykastrovat, aby gen hluchosti nepřenášely dál.

Tylda miluje lidi a hlavně děti. Beru si ji často do práce, kde mám i malé děti. Tylda je k nim neuvěřitelně něžná a nechá si od nich vše líbit. Vždy je to však pod mým dohledem. Nikdy bych nenechala malé děti se psy o samotě. Své feny znám velmi dobře, v modelových situacích na canisterapeutickém výcviku jim nevadilo absolutně nic, ale děti dokážou být často velmi neopatrné a můžou psům ublížit. Tylda vlastní certifikát terapeutického psa.

Novinka:
Tylda je od léta 2011 u mých rodičů na Moravě. Po kastraci se rapidně zmněnila její povaha. K lidem je stále přátelská, ale bohužel začala nesnášet ostatní psy a tím pádem i Panchu. Když pak měla Pancha štěňátka, byla na ně často agresivní a museli jsme je stále držet od sebe. V létě jsem byla se psy i štěňaty u rodičů na Moravě. Tylda tam byla celé dva měsíce. V průhěhu toho umřel mým rodičům starý jezevčík. Tylda si to tam velmi oblíbila, jelikož rodiče mají velký dům a zahradu. Také máma už se do ni zamilovala a proto jsem ji tam ještě na chvíli nechala, než prodám a zařídím štěňata. Když jsem si pak v září pro Tyldu jela, neměla jsem to srdce vzít ji zpátky do Prahy. U rodičů je šťastná a má se tam opravdu skvěle. Máma je ředitelkou DDM, takže ji má denně v práci a také s ní dělá canisterapii u dětí, takže Tylda není o nic ochuzena :) I přes to je mi po ní stále smutno a často na ni myslím. Věřím, že jako jedináček se má líp a hlavně velmi pomáhá mé mamince, která je díky ní aktivnější a veselejší :)


© 2018 Canis care | Webdesign kacca | SEO od weebo.cz | Loadtime: | 0,017562s